Pole jakkoliv úrodné, přece bez obdělání úrodu přinášet nemůže.
M.T. Cicero

Dějiny Belgie

27. listopadu 2009 v 18:30 | tartaruga |  Země Beneluxu 2007
Dějiny Belgie

Dějiny Belgie jsou dějiny země, která dostala své jméno podle keltského kmene Belgů, které Gaius Julius Caesar popsal jako ty nejodvážnější z Galů.
V letech 59 - 52 př. n. l. si Caesar Belgy podrobil a připojil k Římské říši. V roce 27 př. n. l. bylo z území Belgů vytvořena provincie Gallia Belgica s hlavním městem v Remeši. Za Domiciána (81 - 96) byla z Belgiky oddělena Germania Inferior and Germania Superior. V roce 300 byla Belgica rozdělena na Belgica Prima s hlavním městem v Trevíru a Belgica Secunda s hlavním městem v Remeši.
V letech 406 - 407 obsadili Belgii Germáni - Frankové. Severní část dnešního území se velmi germanizovala, zatímco na jihu zůstali latinsky hovořící Galořímané. V roce 450 Frankové expandovali do Galie, kde založili království, jehož součástí byla i Belgie. Během 7. století byli christianisováni. Západní část byla součástí Neustrie, východní Austrasie. Po rozpadu Franské říše v roce 843 byla většina Belgie, včetně východních Flander, součástí Říše římské, zatímco většina Flander byla lénem francouzského krále.
V roce 1384 zdědil Flandry burgundský vévoda Filip Smělý. Belgie se tak stala součástí vévodství burgundského. V roce 1477 však Karel Smělý zahynul v bitvě u Nancy, čímž burgundští vévodové vymřeli. Belgii a vůbec celé Nizozemí zdědili Habsburkové. Po rozdělení habsburské dynastie patřila Belgie nejprve španělským Habsburkům (1553 - 1713), pak rakouským (1713 - 1794).
Pod těmito různými vládci, a zvláště mezi 12. a 17.stoletím, se díky své výhodné poloze stávala belgická města významnými centry obchodu, průmyslu a umění. Vlámští malířští mistři (Peter Paul Rubens, Anthonis van Dyck, Breughel byli ve své době nejcenějšími v celé Evropě.
V roce 1795 Belgii anektovala Francie v čele s Napoleonem, a po jeho porážce na základě výsledku Vídeňského kongresu (1815) připadla Nizozemí.
Po povstání vyhlásila 4. října 1830 provizorní belgická vláda nezávislost na Nizozemsku. Byla vytvořena parlamentní monarchie a 21. července 1831 na belgický trůn nastoupil král Leopold I. Belgický z ernestinské linie dynastie Wettinů (Saxe-Coburg-Gotha). V tento den slaví Belgičané Den nezávislosti. Belgické ústavní zřízení pak bylo po celé 19. století vzorem pro evropské liberály.
Během vlády Leopolda II. (1865 - 1909) získala Belgie kolonii v Kongu, jejíž přírodní bohatství nemilosrdně vydrancovala, samozřejmě s velkým ziskem. Kolonie nejdříve patřila přímo králi, ale roku 1908 byla předána státu a přejmenována na Belgické Kongo. Tato formální změna se ovšem uvnitř kolonie nijak výrazně neprojevila. Tamní tradiční struktura ekonomie byla začleněna do moderní kapitalistické struktury a výsledkem se stalo opět vykořisťování, ovšem mnohem horší než v podání Francouzů v Indočíně nebo Němců v jihovýchodní Africe. Mezi lety 1880 - 1920 totiž populace klesla téměř na polovinu. Ačkoli kvůli nedostatku administrativy chybí přesné statistiky, je jisté, že na následky podvýživy a přepracování v kombinaci s nedostatečnou zdravotní péčí zemřelo několik milionů původních obyvatel. Proti spontánně vznikajícím hnutím odporu nekompromisně zasahovala armáda. Do Belgie dvakrát vtrhla německá armáda, a to v letech 1914 a 1940. Možná proto se po druhé světové válce stala jedním z předních obhájců kolektivní ochrany bezpečnosti v Evropě.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 lucius vorenus | 3. prosince 2009 v 20:37 | Reagovat

nečet sem to ale je to pjekný..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama