Pole jakkoliv úrodné, přece bez obdělání úrodu přinášet nemůže.
M.T. Cicero

Jak slavili Štědrý den v 19. století

11. března 2007 v 19:36 | tartaruga |  Svátky a zvyky
Jak slavili Štědrý den v 19. století

     Vánoce před dvěma staletími dýchaly neopakovatelnou atmosférou stejně jako dnes, a přece byly v mnohém odlišné. Lidé také toužili být spolu, ale více než na dárky se dbalo na zvyklosti a tradice. Než si povíme, jak takové Vánoce na selské usedlosti v 19. století vypadaly, pojďme se podívat, jak vlastně naši předkové žili.


     Hlavním dějištěm života rodiny byla jizba. Tady s lidé rodili, žili a umírali. Jak taková jizba vypadala? Vcházelo se do ní obvykle ze síně a hned vedle dveří bylo topeniště. V protilehlém koutě se jedlo, tak se také nacházel svatý kout, zbývající dva kouty byly na spaní.

Vše se točilo kolem pece
Středem všeho dění v jizbě bylo topeniště, zpravidla pec s ohništěm, později přibyl sporák a kamna. Topeniště sloužilo nejen jako místo, kde se vařilo jídlo pro celou rodinu, ale poskytovalo i teplo a osvětlení za dlouhých zimních večerů. K peci se přistavovala lavice na které odpočívali staří lidí, sedávaly ženy při práci a v zimě se dralo peří. Na peci spaly děti a lehávali nemocní. Jídelní část tvořil stůl s rohovou lavicí a židlemi. Stůl sám byl důležitou součástí zařízení. Pokud se rodina přestěhovala do nového domu, přenesl se nejprve stůl, na který se nejdřív položil bochník chleba, teprve pak přišlo na řadu ostatní zařízení. Kolem stolu usedala rodina podle tradičního zasedacího pořádku. V čele stolu, s výhledem na svatý kout seděl vždy hospodář. Ostatní pak seděli podle svého postavení v rodině. Ti nejdůležitější seděli neblíže hospodáři. Svatý kout tvořily obrazy svatých, dožínkový věnec, výšivky, malované talíře a lidová keramika. Součástí koutu byla i závěsná police, kam hospodář ukládal skříňku s penězi, knížky a obrázky malované na skle.

Snění na slámě
V dalším rohu jizby stála postel rodičů. Děti a čeleď spaly buď na peci, nebo na lavicích, v chudších krajích i na rozprostřené slámě na podlaze jizby. V létě se spalo také v seníku nebo ve stodole. Výzdobu jizby tvořily malované dveře, vyřezávané zárubně a stropní trámy. Příjemné prostředí dotvářely malované talíře, hrnky, mísy, vyšívané záclonky a šátečky a konečně i květiny, které oživovaly okénka selských stavení. Stěny, pokud nebyly trámové, byly obíleny. V některých krajích, například na jihovýchodní Moravě, se na omítku malovaly rostlinné ornamenty, jinde zase otiskovali na stěny barevné vzory zaječími tlapkami nebo obilnými klasy, případně tiskátky z brambor. Takové tedy bylo prostředí, v němž se dříve na venkově žilo. Nebylo jistě tak pohodlné ani hygienické jako dnes, ale velice útulné, se spoustou dokonale řemeslně opracovaných předmětů, každému drobnému detailu byla věnována láska i péče. A jak to vypadalo o Vánocích?

2
První betlémy
Doba Vánoc vnesla i do selských stavení slavnostní náladu. Lidé k sobě měli blíž a toužili společně prožívat rodinnou pohodu. Ke svátečním chvílím neodmyslitelně patřily betlémy (jesličky). Jejich tradice vzešla z Itálie a zásluha o jejich rozšíření po Evropě se připisuje františkánskému řádu. Nejstarší zmínka o nich pochází z 15. století, v Praze se první betlém datuje rokem 1532. Obliba betlémů u nás velmi rychle stoupala, takže v 18. století bývaly jesličky už běžně vystaveny v chrámech a začali je vyrábět lidoví řezbáři. Právě oni jim vtiskli podobu světa prostého člověka. Teprve později, na počátku 19. století, se u nás začal objevovat vánoční stromek. Nejprve jenom ve městech, pak se rozšířil i na venkov a stal se novým symbolem Vánoc.

Zlaté prasátko
Vánoce zahajoval půst, který trval až do chvíle, než vyšla první hvězda. Dospělí o Štědrém dnu většinou nejedli vůbec nic, děti jen něco málo - a rodiče jim za dodržení půstu slibovali, že večer uvidí zlaté prasátko. Vyvrcholením výjimečného dne byla slavnostní večeře doprovázená starodávnými zvyky. Lidé věřili, že čím více chodů připraví pro štědrovečerní stůl, tím větší bude počet mandelů na poli. Nebylo proto neobvyklé, když se na štědrovečerním stole sešlo devět pokrmů, pokud možno co nejpestřejších. Přes krajovou rozdílnost byla řada jídel společných. Večeře začínala oplatkami s medem, následovala zasmažená polévka s houbami. Houby byly i v poměrně oblíbeném "kubovi" - pokrmu z krupek a hřibů modráků (podle jejich barvy se nazýval též "černé kuba"). Starými obřadními pokrmy byly kaše (krupičná, hrachová, prosná), které symbolizovaly hojnost. Ryby byly spíše vzácností. Zato na žádném stole nechyběly pokrmy moučné, dále sušené a vařené ovoce a vánoční pečivo různých tvarů, druhů i krajových názvů. Dárky byly vždy skromné a většinou účelové: rukavice, šaty, beranice,boty a někdy velmi jednoduché hračky.

Obyčeje a věštby
S Vánocemi souvisela celá řada obyčejů, které měly pro tehdejší lid magický význam. Například do sklenice se sesypaly různé druhy obilí, ta se postavila pod vánoční stromek, aby se na poli odně urodilo. Plachtu, která se sloužila jako ubrus na štědrovečerním stole, použil hospodář při setí, aby bylo pěkné obilí a nepotloukly ho kroupy. Stromy se ovazovaly povřísly a hospodyně ještě otíraly o kmeny ruce od těsta při zadělávání na vánočku, aby stromy plodily hodně ovoce. Proti nemocem a úrazům mělo chránit ostří zkřížených seker položených pod štědrovečerním stromkem. Naši předci neznali přírodní zákony, a tak byli pověrčiví. Svou budoucnost se pokoušeli věštit. Z věšteb hádali svůj osud, počasí, úrodu, nebo jak se bude dařit chovu dobytka.Hospodyně rozkrojila jablko, dvanáct jader hodila do vody a kolik jader zůstalo na povrchu, tolik mělo být v roce suchých měsíců. Byla-li obloha o Štědrém večeru poseta hvězdami, znamenalo to, že slepice hodně ponesou. Svobodné dívky pojídaly o Štědrém večeru jablko ve vratech - když šel kolem jako první muž, tak se v novém roce vdaly. Sňatek dívkám předpovídaly také rozkvetlé větvičky (barborky). Kdo našel v rozkrojeném jablku křítek, do roka zemřel, kdo naopak hvězdičku, byl po celý rok zdraví.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama