Pole jakkoliv úrodné, přece bez obdělání úrodu přinášet nemůže.
M.T. Cicero

Dítě a škola v proměnách času

15. března 2007 v 19:23 | tartaruga |  Zajímavosti
Dítě a škola v proměnách času

     V současnosti je pro děti zajištěna péče v nebývalém rozsahu - existují speciální lékařské obory, učitelé se opírají o vysokoškolské vzdělání, jsou přijímány zákony na ochranu dětí. Podíváme-li se však do historie, zjistíme, že podmínky pro výchovu a rozvoj dětí nebyly vždy zrovna nejlepší.
     Dříve bylo přistupováno k dětem naprosto odlišně. Byly brány jako malí dospělí - tak s nimi bylo jednáno a tak byly i materiálně zajištěny. Například i oblečení kopírovalo oblečení dospělých. Vzhledem k vysoké úmrtnosti novorozenců, nebyly děti do jednoho roku brány jako plnohodnotní lidé a jejich smrt nebyla chápána jako rodinná tragédie.Malé děti zůstávaly u matky tak do druhého roku života a pak péči o ně přebírali prarodiče nebo starší sourozenci.Ve vyšších vrstvách společnosti byl kontakt dítěte s rodiči ještě menší, neboť o ně pečovaly najaté kojné a chůvy.
     Základní jednotkou, ve které se dítěti dostávalo výchovy y základních znalostí potřebných pro život, byla rodina. Děti byly levnou pracovní silou. Zvláště na venkově musely pomáhat rodičům v hospodářství již od útlého dětství. Tam, kde nebylo dost práce a tedy ani obživy, odcházely okolo svých 9 let od rodiny do služby, či do učení. Tehdy další výchovné funkce přebíral mistr či hospodář. Brzký odchod od rodiny se týkal i dětí z nejvyšších vrstev.
     Škola v dnešním slova smyslu, tedy učení se znalosti písma, se u nás v raném středověku týkala pouze kněžského dorostu a děti z vládnoucích vrstev. Teprve rozvoj měst je spojen se vzdělaností širších vrstev.založení vysokého učení a zvláště pak husitská revoluce se svým důrazem na vzdělání stojí na počátku vzniku školského systému, který byl ve své době jeden z nejlepších v Evropě. To však neznamená, že by hmotná situace škol a učitelů byla nějak skvělá. Představu o naší středověké škole si můžeme například vytvořit zhlédnutím starého českého filmu Nezbedný bakalář.
     Porážka reformace znamenala hluboký úpadek školství postaveného pod přísný dohled církve Teprve vznik novodobé průmyslové společnosti znamená jeho postupnou obrodu. V roce 1774 zavádí císařovna Marie Terezie povinnou školní docházku a reformuje školní výuku, která je však stále ještě postavena na mechanické paměti.Děti se učí základům čtení, psaní, počítání, hlavní důraz je kladen na náboženskou výchovu. Výuka měla probíhat v německém jazyce. Kolovala řada historek o tom, jak školní inspektor obdivoval obsáhlé odpovědi žáků v rozvitých německých souvětích, aby pak zjistil, že nerozumí ničemu z toho, co říkají. Základem pro vyšší vzdělání byla ovšem znalost latiny. Pro široké vrstvy venkovského obyvatelstva byl takový typ školy přítěží.   
     Rodiče své děti raději posílali na pole. Školní docházka výrazně klesala zejména v době žní. Ještě v 30. letech 19. století je v pražském okolí v důsledku nízkého zájmu rušena řada příměstských škol. Obrat přišel o 20 let později, obrozenci začali vzdělání přikládat rozhodující význam. S rozvojem národního života se rozvíjí i moderní české školství. Později se zavádějí nové moderní pedagogické metody a výuka praktických znalostí, jak doporučoval již Komenský.Změny nastaly i v takové oblasti, jakou je tělesná výchova. Vždyť ještě v polovině 19. století se péče o fyzický stav žactva omezuje na oběžníky, ve kterých byly informace o nebezpečí koupání.
     Důležitým předělem byl také vznik fenoménu volného času, který byl dříve vyhrazen pouze vyšším vrstvám společnosti. Není proto náhoda, že u vzniku prvních organizací pro děti stojí především středoškolští učitelé. Ale i zde existovaly stavovské rozdíly. Hmotné i časové možnosti gymnazistů byly jiné, než jaké měla například učňovská mládež. Tyto rozdíly se postupně zmenšovaly. Zlepšení zdravotní péče, nižší úmrtnost novorozenců a klesající počet dětí v rodinách, který je příznačný pro minulé století, vede k zintenzivnění jejich výchovy a utužení rodinných citových vztahů.
     Pro současnou dobu jsou charakteristické následující jevy: rozpad rodinných vazeb, uvolnění mezigeneračních vztahů, kdy prarodiče žijí dlouho vlastní aktivní život, intenzivní pracovní život obou rodičů, což pak vede k tomu, že škola přebírá některé výchovné funkce,které dříve patřily především rodině.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 anonim | 23. ledna 2008 v 11:06 | Reagovat

mno nehce se mi to číst mno... :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama